Vážení, moc prosím o radu. Již dlouhou dobu si tělo říká o vážnou životní změnu...cítím to, ale dosud jsem nějak nevěděla jak. V současné době mě tělo zastavilo výhřezem bederní ploténky mezi 4. a 5. obratlem - 9mm. Potýkám se tedy i s jinými vážnějšími problémy jak fyzickými (zejména ženskými - myomy, cysta a pro zvýšné hodnoty v krvi při prevenci nádorových onemocnění - měla maminka - doporuční k odejmutí dělohy - což samozř. nechci!). Cítím se VELMI unavená, nedokážu se již přinutit k žádnému cvičení a aktivitě navíc, než co musím, je mi neustále zima, nemám nějak chuť do života, nechce se mi chodit do práce... Někdy mám pocit, že mi ani neproudí žádná krev v žilách, na nic se netěším, nic mě nebaví...HRUZA!!! Ale já to tak přeci nechci, ale mám pocit, že už s tím nedokážu bojovat, často pláču, cítím se velmi slabá. Pak zčistajasna přijde nenadálý výbuch vzteku, který mě totálně "položí"- někdy doslova. Třese se mi celé tělo, nemohu se jakoby nadechnout. Trvá to nejméně jeden den a dlouhý spánek, než jsem zase schopna nějakého provozu. Nejvíce mě mrzí, že to většinou "odnesou" děti, z čehož mám zas silné výčitky, šíleně se stydím za své chování, obviňuji se, že jsem to opět nezvládla - po té zase šílená únava! Nedokážu přijímat věci jak jsou, stále něco řeším a snažím se o ideální řešení, které samozřejmě neexistuje, nemám žádné sebevědomí) Vím, že je to všechno špatně - je mi jasný kolotoč, do kterého jsem se dostala, obecné rady mi asi netřeba, snažím se to vyřešit již mnoho let a tolik marných pokusů - že bych snad i přednášky mohla dělat, ale skutek jaksi utek

Tak nějak labilní jsem celý život, ovšem posledních 10 let je to stále horší...dostala jsem se i do psychiatrické péče (deprese) - o tom škoda mluvit! Přestala jsem tam docházet, již asi 3/4 roku jsem bez léků. V podstatě jsem vyrostla na velkých dávkách ATB (záněty moč. cest, angíny). Již asi týden pročítám diskuze na Vašich stránkách a konečně mi vše již zapadá...! Docela mě potěšilo, když jsem zjistila, že i takovéto problémy mohou způsobovat plísně a kvasinky - tedy v tom smyslu, že se to DÁ řešit i jinak, než chemic. léky. V podstatě chem. léky odmítám, při očkování dětí dělám neustálé problémy,...dnešní doba a běžný způsob života jsou pro mě velmi těžké, nestravitelné, neustále vedu vnitřní boj... Že máme těla zamořena jsem věděla, ale nemám žádné jiné potíže (alergie, problémy s trávením, candidozy...apod.), takže jsem to do téhle souvislodti nedala... Hodlám tedy - pro začátek

- podstoupit klasickou kůru Fungilen (2x ?) - Detoxilen - Fruktavit, ovšem dieta mě děsí. Typicky vše "řeším" jídlem, dá se říct, že jsem závislák na spojení cukru, bílé mouky a tuku = buchty a sušenky...Já vím, netřeba komentovat...nemám pevnou vůli (následné psych. výčitky) a ostaní v rodině se v tomto směru omezit nehodlají, takže musím vařit klasicky "podle babičky", o víkendu napéct buchet, pod nosem mi bude vonět manželova kávička... Takže: JAK Z TOHO VEN??? Pomohlo by mi třeba k Fungilenu zařadit naráz i Psychoregen? Nebo nejdřív Psychoregen a pak očistu? Nebo ještě nějakou bylinu, bych neměla na to jídlo takovou chuť?

Jsem přesvědčená o tom, že pokud vyřeším psychiku, budu schopna řešit i další zdravotní (i jiné) problémy. Mám pocit, že již dlouho nežiji, jen přežívám! To tedy ne! Věřím, že jsem teprve v polovině života a už tak jsem promarnila až moc... Moc prosím - pomozte. A - omlouvám se za ten román

Děkuji!!! V.